Kdo jsme?
Jsme malé komorní hudební divadlo, které vzniklo v Brně v r. 2012.
Proč?
Prostě proto, že si Radim Sasínek chtěl zazpívat podle svého gusta. A tak kolem sebe začal shromažďovat všechny, kdo mu v tom pomohou. Vzniklo tak volné uskupení herců, kteří hrají pro pamětníky, avšak hry, které jsou veskrze ze současnosti.
Jak tomu rozumět?
Především se zaměřujeme na melodie a písničky pro pamětníky, které znovu oprášíme, vytáhneme na světlo tak, že je zakomponujeme do nového jevištního tvaru. Pro upřesnění – jsou to písně lidové i umělé, melodie z operet, kabaretů, filmů i zvukových nahrávek z minulého a předminulého století.
Držíme se záměrně stranou soudobého theatrologického zkoumání, dění i kritiky, neboť se nesnažíme cokoli inovativně měnit, rozvíjet, natož posouvat. Naopak! Ty tzv. přežité žánry, formy, postupy i metody, které mladí divadelníci odhazují, opouštějí a zavrhují, se snažíme uchovávat a křísit. Aby se nám dočista nerozpadly, neumřely, neupadly v zapomnění a nezmizely. V tom chceme být naprosto důslední. V tom spatřujeme svou jedinečnost. A právě v tomto smyslu zastaralost a archaičnost, která v sobě skrývá i líbivost, lehkou nostalgii, cit i sentiment ať už v písních, melodiích, ale i tématech, které uvádíme na jeviště, je pro nás tím pravým ořechovým u čeho chceme setrvat až do důchodu. Doufáme, že budeme i trochu k smíchu. Neboť jemný ale i plebejský humor nemůže škodit. To je asi tak vše, čím lze odpovědět na otázku: Kdo jsme?
Jsme malí. Skutečně tak malí, abychom se vešli do jednoho auta. V podstatě bychom se časem mohli stát takovým malým pojízdným hudebně-divadelním antikvariátem. Starožitnosti totiž milujeme. Pevně věříme, že existuje mnoho diváků, kteří nám rozumějí a kterým naše snahy imponují. Pokud se nám podaří je trošku obveselit a rozradostnit a přinést jim dobrou náladu, budeme šťastní. Vždyť přece už naše moudré staré babičky říkávaly: „ Sdělená bolest = poloviční bolest a sdělená radost = dvojnásobná radost!“
Radim Sasínek
Narodil se ve Valticích (1965), po studiích na gymnáziu v Břeclavi (1979-1983) kde byl i členem divadla poezie Regina a sboru Polyfonia, autorem a zakladatelem divadla Filiálka Ravaras, byl přijat na JAMU - obor Herectví a syntetické divadelní žánry. Tam studoval u prof. Rudolfa Krátkého, Zdenky Herfortové, Marie Mrázkové, Zdenky Kareninové i Miloše Kročila. Absolvoval v roce 1987 v roli Nikoly Šuhaje Loupežníka. Účinkoval i v Komorní opeře v operetě Bratránek z Batávie (v hlavní roli). To ještě netušil, že opereta bude později jeho osud. V letech 1987-1992 získal své první angažmá v Satirickém divadle Večerní Brno. 1992-95 hrál v LD Radost. V letech 1995-2003 byl sólistou Zpěvohry ND Brno (Hermann-Rose Marie, Gaspar Radúzo-Kat a blázen, Leo Krása-Uličnice, Mustafa Bej–Ples v hotelu Savoy, Joe-Limonádový Joe, Champlatreux–Mam’zelle Nitouche, Kristián- Kristián,Don Lockwood-Zpívání v dešti aj.). V době angažmá ve Zpěvohře se ještě soukromě učil zpěv u prof.Marie Steinerové, emeritní sólistky Opery ND Brno. Od r. 2005 dosud působí opět v Divadle Radost Brno (Bulfinek-Na tý louce Zelený, Policajt-Husovické Betlém). Nejnovější role - Monostatos v Mozartově Kouzelné flétně. Od září 2013 taktéž spolupráce s divadlem Paravánek.
Věra Zástěrová
Narodila se v Brně (1959). 9 let navštěvovala baletní školu Ivo Váni Psoty, později dětský soubor PIRKO. 1974 -1978 studovala herectví v brněnské konzervatoři u prof. Heleny Kružíkové, pak JAMU u prof. Jiřího Tomka a Jany Janovské, absolvovala rolí Mirandolíny. Devět let byla herečkou v Satirickém divadle Večerní Brno, později Divadla u Jakuba. Objevila se zde např. v rolích Charlotty (G.Feydeau: Potrestaný záletník), Zamilované (S. Stratiev Autobus), Liselott (Pogoda-Dostál: Gaudeámus igitur), Máňušky (Bulgakov: Zojčin byt), Popelky (J. Holková: Popelka) Vdovy Audy (J. Verne-Pavel Kohout: Cesta kolem světa za 80 dní), Bobbi Mitchelové (Neil Simon: Poslední ze žhavých milenců) aj. 1987 – 1989 na JAMU postgraduálně absolvovala doplňující studium pedagogické způsobilosti. V letech 1996-1999 byla zaměstnána jako hlasatelka a moderátorka Českého rozhlasu Brno. Její hlas jste mohli také slyšet v pořadech literární redakce ČRo Brno (např. v některých dílech Toulek českou minulostí, v Životopisech-Karolína Světlá, v Osudech o Františku Škroupovi, v četbě na pokračování: Proč se neřekne pravda o T.G.M, a dalších.) nebo v TV-dabingu (Císařovna Sisi, Lanthana, Divoký mesiáš, Sos mi vida aj.). Hostovala v Divadle Radost, (Sněhová královna, Staré pověsti české-Teta). Od roku 2000 dosud je pedagožkou herectví Konzervatoře Brno. V současnosti hostuje v brněnském Hadivadle v inscenaci Maryša (role - Horačka).
Igor Rusinko
Rodák z Východního Slovenska (Snina 1956), absolvoval v roce 1974 košickou konzervatoř, v letech 1974-1979 studoval obor dirigování na AMU v Bratislavě u profesora L.Slováka a Z. Macháčka, působil v Divadle J. Záborského v Prešově, od r. 1984 byl sbormistrem, později (od r.1989) dirigentem Zpěvohry Státního divadla v Brně, (Hraběnka Marica, Orfeus Polská krev, Kat a Blázen, Ples v hotelu Savoy, Rose Marie, Zpívání v dešti, Muž z kraje La macha, Divotvorný hrnec aj.) Působil i jako pedagog JAMU. Nyní je členem orchestru Městského divadla Brno.
Sandra Riedlová
*1976 v Ostravě, ale žila v Jeseníku. Po studiu herectví v Konzervatoři Brno získala v r. 1996 angažmá Městském divadle Zlín, (kde hrála např. Ninu v Maškarádě, Mariannu v Tartuffovi, Constance v Třech mušketýrech, Bláznivou ze Chaillot, Lenku v Procesu pod režijním vedením Veselého, Balaďy, Herajtové, Pitínského.) Od roku 1999 se stala herečkou brněnského Loutkového divadla Radost. V r. 2000 dva roky studovala DAMU v Praze - obor alternativní a loutkové divadlo. Svá vysokoškolská studia ale zakončila na JAMU v Brně, kde v oboru činohra absolvovala rolí Anfisy v Čechovových Třech sestrách v roce 2004. S Divadlem Radost získala v r. 2005 cenu kritiky za hlavní ženskou roli v loutkové opeře Princezna Sylvestrie na Grand festivalu smíchu v Pardubicích. V letech 2008-2012 byla členkou činohry ND Brno. Hostuje v Brněnských divadlech - Buranteatru , Divadle u Stolu , Divadle komedie, Divadle Radost (Papagena v Mozartově Kouzelné flétně v režii Vlastimila Pešky). Můžete si ji pamatovat i z ČT např. v roli Stázičky z Pohádky Jak se švec Dratvička stal tchánem pana Krále z r. 1996 v režii V. Jordánové a jako princeznu Krasomíru z pohádky Český Honza z r. 2007 v režii Zdeňka Kozáka. Spolupracovala i s ČRo Brno a dabingem. V Komorním hudebním divadle Brno hraje v představeních "Prázdnou kasu mám" a "Kavárna zlomených srdcí".